Má plzeňská anabáze

Pozn. autora: Tento text se věnuje historii mého studia na vysoké škole a je nezbytný pro pochopení kauzy, která se v následujících dnech rozjede. Pravděpodobně budu totiž očerňován a dostanu nálepku „věčného studenta“, aby mi byla zavřena ústa v situaci, kdy jsem svou investigativní činností objevil machinace na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.[1][2][3] Je totiž úplně normální, pokud jedno studium ukončíte, protože se rozhodnete studovat něco jiného, jestliže onemocníte nebo jen ukončíte studium, abyste se mohli v době finanční krize koncentrovat na zásadnější činnosti. Současně ukážu zlomek toho, na jaké úrovni se české vysoké školství pohybuje a jak jsou na tom nejen jeho studenti, ale i pedagogové. Učitelé mají důvody proti mně brojit, protože jim vyvracím některá tvrzení v hodinách. Studenti pak proto, že mám jiné názory než oni a nebo proto, že jsou neúspěšní a snaží se odpoutat pozornost od sebe na mě jako na toho, kdo je na tom údajně hůře než oni.

V roce 2009 jsem se po maturitě rozhodoval kam dál a jelikož jsem se snažil si udržovat slušný obecný přehled znalostí, přitom se na žádný obor nespecializoval a velmi rád jsem četl knihy o politice, historii, filozofii, umění a religionistice, tak jsem se rozhodl, že půjdu studovat obor Humanistika na Fakultu filozofickou Západočeské univerzity v Plzni.[4] Nicméně studiem jsem byl již během prvního semestru zklamán, protože místo oboru, kde se bude na kvalitní úrovni rozebírat humanitní vzdělání, se mi dostalo spíše povrchního mišmaše. A tak jsem se i přesto, že jsem získal 25 kreditů a postoupil do letního semestru (na postup do druhého semestru studia je nutné splnit minimálně 20 kreditů), rozhodl, že již ve studiu oboru Humanistika nebudu pokračovat.

Přihlásil jsem se na obor Politologie na téže Fakultě, zkoušky složil, a v roce 2010 se stal studentem daného oboru.[5] Z Humanistiky mi byl uznán jediný předmět (Filozofie). Nicméně jsem se v tomto studiu příliš neohřál, protože vleklé zdravotní potíže (angíny atd.) způsobily, že jsem se objevil jen na několika přednáškách v říjnu a v listopadu, takže jsem se rozhodl nepokračovat (tím spíš, pokud není možné na dané škole přerušit studium v průběhu prvního semestru).

Přesto už jsem tehdy na sebe velmi upozornil. Zejména na jednom semináři, kde se diskutovala mezinárodní politika. Bylo to v jeden z říjnových dní roku 2010 a já už jsem nevydržel poslouchat ódy ze strany tehdejších studentů na americkou zahraniční politiku. Bylo evidentní, že tito lidé nejsou schopni se nad věcmi hlouběji zamýšlet a mají jen povrchní znalosti z mainstreamových médií. Poté, co jsem nesouhlasil s oficiálním pohledem na casus belli války v Afghánistánu, tedy události 11. září 2001,[6] začala poměrně zajímavá diskuze. Po snaze ostatních studentů mne ukřičet, mi však vyučující dal prostor, abych přednesl své názory. Bylo zajímavé sledovat následující diskuzi, v jejímž vyvrcholení jsme hovořili pouze dva – já a vyučující David Šanc.[7]

Bylo evidentní, že se o téma 11. září 2001 do té doby příliš nezajímal. Zdálo se mi, že má strach v očích (přiznám se, že takovýto jeho pohled jsem už nikdy od té doby neviděl, protože jak jistě se mnou bude souhlasit velká část lidí, co jej zná, tak pan Šanc vystupuje na veřejnosti jinak velmi suverénně, až arogantně). Poté, co jsem se zmlklé třídě pokusil v základu vysvětlit události 11. září, tak se mne dál zeptal David Šanc na Irák. Opět jsem pokračoval v podobném duchu jako v otázce Afghánistánu. Překvapilo mne však, že s mým pohledem na Irák pan Šanc souhlasil a byl si vědom toho, že jeho údajná demokratizace byla pouze záminkou. Nicméně pak se mne zeptal na události v bývalé Jugoslávii. Tam jsem přiznal, že situace je poněkud složitější kvůli většímu počtu aktérů, nicméně i tak se mi podařilo argumentačně vyvrátit oficiální verzi dobrotivých Spojených států, které se jen snažily zajistit bezpečnost na Balkáně.

To už se najednou ozval student Pavel Kavec a začal hájit prokosovské názory a tvrdil, že má albánské přátele. Podle jeho verze (kterou musel přejmout od svých přátel, protože je v albánské populaci velmi rozšířená) jsou Albánci přímými potomky Ilyrů a tak mají vlastně právo na území, kde žili Ilyrové. Já mu kontroval dvěma hl. argumenty – jednak nemá důkaz, že jsou potomky přímými a tudíž jedinými a za druhé i kdyby, tak tehdy se jistě nerozkládal žádný albánský stát na území, na kterém stát naopak založili Slované. A řekl jsem, že mi jeho teze připomíná nacistický Lebensraum a údajný německý nárok na České země z důvodu, že Germáni se nacházeli na tomto území před Slovany. Dodal jsem, že pokud se mu takovéto názory líbí, tak to o něm něco vypovídá a současně jsem ho vyzval, aby šel tedy příkladem a odstěhoval se někam mezi Vislu a Dněpr, kde se má nacházet pravlast Slovanů. Kavec sklopil oči a byl zticha, diskuze se zdála u konce a nedlouho poté pan Šanc oznámil ukončení hodiny.

Obor Politologie mne však zaujal a rozhodl jsem se, že se na něj přihlásím v roce 2011 znovu, protože na politiku jsem se rozhodl specializovat a tak studium tohoto oboru už bylo jasnou volbou. I tak jsem si ale říkal, jestli budu mít na studium čas, protože jsem se chtěl také věnovat jiným věcem – viz popis v pozn. autora. I tak se mi ale podařilo postoupit do letního semestru s počtem 21 kreditů. Zdálo se, že David Šanc na konzultačních hodinách na Katedře politologie a mezinárodních vztahů chápal, že čas nemám a popřál mi hodně štěstí. Na kolik upřímné to bylo, se však o půl roku později ukázalo. Někteří studenti se mne snažili dehonestovat svou „slavnou“ větou: „Po kolikáté, že tu jsi?

Poté, co jsem se věnoval věcem, kterým jsem se věnovat chtěl, tak jsem se rozhodl, že se vrátím a kredity si nechám uznat. Byla by přeci jen škoda v době, kdy studuje kde kdo, nemít vysokoškolské vzdělání, tím spíše pokud se především některými dílčími tématy zabývám do hloubky. Nicméně i ve školním roce 2011-2012 jsem na sebe stihl upozornit. V prvním případě žoviálním vystupováním při přednesu svého textu o Starověkém Řecku v říjnu 2011, ve druhém případě hádkou na facebooku se studenty v březnu 2012. Na tu došlo poté, co jsem řekl těm z nich, kteří byli voliči TOP 09 a nesouhlasili se školným, aby „přemluvili bábu“ (podle jednoho volebního spotu mířícího na mladé).

Když jsem v září 2012 nastoupil znovu, tak jsem čekal, že to budu mít těžké, ale skutečnost byla mnohonásobně horší. Studenti se na mne dívali skrz prsty jako na nemožného člověka. A to i přesto, že většina z nich důvody mé anabáze znala a současně se mnou na školu nastupovali i tací, které na rozdíl ode mě vyhodili. Tyto lidi však nikdo neurážel. David Šanc dokonce na úvodní hodině předmětu Dějiny politických teorií 1 v Tylově ulici na mne před celou třídou řekl: „Pane Bláho, vy jste tu potřetí? A nebo po druhý?“ Pozdější plagiátor Karel Škarka [8][9][10] se mně s výsměchem před budovou ve Veleslavínově ulici zeptal: „Další comeback?“ Nicméně postup do letního semestru jsem jako obvykle zvládl a oproti minulosti jsem se rozhodl postupovat dále až nakonec do šestého semestru ve 3. ročníku, který právě probíhá. Po něm by měly následovat již jen očekávané Státní závěrečné zkoušky v červnu tohoto roku.

V tomto článku není prostor rozebírat kiksy učitelů a studentů (např. ohledně Kosova nebo jejich neznalost rozdílů v pojmech a priori a a posteriori – na to bude prostoru v budoucnu hodně), přesto by stálo za zmínku uvést podivné chování Šárky Mudrové, která je na katedře studijní referentkou. Na můj dotaz, zda je možné Bakalářskou práci neuveřejňovat měla hloupé připomínky, zda se za ni stydím. Samozřejmě, že nikoli. Stydím se spíše, že jsem kdy poznal paní Mudrovou. Jde však o dvě věci – domníval jsem se, že je tu taková možnost a navíc, že ji většina využije. Pak dává smysl si střežit soukromí jako ostatní. A za druhé – což je důležitější – jsem plánoval si Bakalářskou práci upravit po svém tak, abych ji po dílech mohl uveřejňovat jako seriál na svém webu. Pak by ale nebylo dobré ji publikovat dvakrát. A co se stalo během právě probíhajícího letního semestru už je tématem dalšího článku. Je se na co těšit, protože se rozjíždí zajímavá kauza. Kauza, která poukáže na dvojí metry, totiž, jak se na vysoké škole přistupuje ke studentům oblíbeným, s těmi správnými názory – a jak naopak k těm, kteří tyto názory nesdílejí. Jen dodám, že k tomuto článku jsou přiloženy i PDF soubory s výpisem mého studia ze studijního oddělení s razítkem a podpisem pracovnice Lucie Valešové.

Václav Bláha IV, 26. 5. 2015

PS: Vysvětlení k PDF souborům ohledně údajů v nich uvedených. Tyto dokumenty přikládám jako důkaz svých tvrzení výše uvedených, přesto si zaslouží komentář, protože na první pohled mohou být tyto dokumenty nepřehledné. Je v nich uveden počet zapsaných i absolvovaných předmětů a kreditů. Stejně tak je možné vidět, který předmět byl jakou známkou ohodnocen a na kolikátý pokus. Ne vše je však hodnoceno známkou. Ohledně zápočtů písmeno S znamená splnil a písmeno N znamená nesplnil. Paradoxně existují předměty, které mají svůj zápočet a místo zkoušky pak další zápočet. Zápis v souboru je pak naprosto nepřehledný. Logiku ve výpisu nehledejme. U znamená, že se jedná o uznaný předmět. Zkratka ZS znamená zimní semestr, zkratka LS pak letní semestr. Pochopitelně každý předmět lze opakovat jednou a u zkoušek je možné využít max. tři pokusy. U zápočtů však pouze dva. Průměr, který je uváděn je vždy počítán automaticky se známkou, i v případě, že nebylo přistoupeno ke zkoušce, tj. pokud absolvuji úspěšně zimní semestr a do letního postoupím, ale rozhodnu se do něj nejít, tak jsou ve výpisu automaticky do průměru započteny čtyřky z letního semestru a současně jsou tam prázdná políčka u známek a zápočtů, která dokazují, že jsem ke zkouškám nepřistoupil. Logiku tento systém prostě nemá, ale i tak to bude bohatě stačit k doložení výše uvedených tvrzení. Přesto je i tento zdánlivý detail ukázkou další mystifikace, kterých jak si ještě ukážeme, bude na této škole dost. Celkový počet PDF souborů je 4, což souvisí s informacemi výše uvedenými. V PDF, které se týká Humanistiky jsou navíc ve výpisu dvě chyby a jejich vysvětlení by mne upřímně zajímalo. V letním semestru mám, že jsem jeden zápočet splnil a další, že jsem nesplnil. Jenže, já si stojím za tím, že jsem nepřistoupil ani k jednomu a tak by tato políčka měla být prázdná jako ostatní v letním semestru tohoto studia. Viz popis výše. V PDF, které se věnuje probíhajícímu studiu je zaznamenáno, že je 158 kreditů splněných ze 180 a přede mnou jsou ještě zkoušky z 5 posledních předmětů před Státními závěrečnými zkouškami. Závěrem podotýkám, že všechna předchozí studia jsem si z důvodu statusu studenta uchoval po co nejdelší možnou dobu.

[1]: Západočeská univerzita – Katedra politologie a mezinárodních vztahů
[2]: Západočeská univerzita – Fakulta filozofická
[3]: Západočeská univerzita
[4]: Západočeská univerzita – obor Humanistika
[5]: Západočeská univerzita – obor Politologie
[6]: Disidenti.org – Memento 9/11
[7]: Západočeská univerzita – PhDr. David ŠANC, Ph.D.
[8]: Karel Škarka – posudek bakalářské práce
[9]: Karel Škarka – průběh obhajoby bakalářské práce
[10]: Karel Škarka – Postkomunistická levice ve středovýchodní Evropě – komparace tří zemí

PDF soubory
Politologie – studium 2012 až 2015
Politologie – studium 2011 až 2012
Politologie – studium 2010 až 2011
Humanistika – studium 2009 až 2010