Reportáž: Lordan Zafranović a film Pád Itálie

V úterý 23. června 2015 jsem se za redakci webu Disidenti.org zúčastnil promítání filmu Pád Itálie [1] [2] a besedy s jeho autorem, kterým je známý režisér Lordan Zafranović.[3] [4] Tuto akci uspořádala Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Vysoké školy finanční a správní,[5] na jejíž půdě se konala. V čele katedry je publicista Radim Valenčík, který byl taktéž přítomen.[6]

Film Pád Itálie, natočený v roce 1981, je druhou částí trilogie, kterou spolu s ním tvoří filmy Okupace ve 26 obrazech z roku 1978 [7] [8] a Večerní zvony z roku 1986.[9] [10] Pád Itálie nás seznámí s osudy obyvatelstva jednoho rybářského maloměsta na chorvatském ostrově Šolta, který se nachází blízko Splitu. Prohra a odchod italských okupantů v roce 1943 neznamenají konec krutostí a krvavých střetů, ale jejich pokračování.

Hlavním hrdinou filmu je komunistický partyzán Davorin, který se se svými nepřáteli rozhodně nemazlí a nerozpakuje se ani popravit zrádce z vlastních řad. Sám se však zamiluje do Veroniky, dcery místního boháče a odrodilce, se kterou se ožení. Manželský život ho přitahuje více než partyzánská činnost a díky tomu ztrácí koncentraci a podcení tak riziko útoku nepřátel. To zapříčiní, že se na ostrově postupně vylodí nacisté s chorvatskými ustašovci, frakce srbských četniků a nakonec i Čerkesové. Ti všichni představují pro obyvatele ostrova pohromu, nejvíce pak samozřejmě brutální teror nacistů a ustašovců. A právě partyzáni zůstávají pro ostrovany jedinou nadějí. Za své selhání Davorin krutě zaplatí. Nejdříve ztratí své postavení a poté skončí popravený vlastními lidmi.

Následná beseda se pochopitelně věnovala promítanému filmu i životu jeho autora, který je mimochodem absolventem pražské FAMU a držitelem řady domácích i mezinárodních ocenění – například za dokument Krev i popel Jasenovce byl nominován na Oscara. Během 90. let začal žít střídavě v Chorvatsku a v České republice. Sám sebe však vnímá jako Jugoslávce a na současný chorvatský politický i mediální mainstream pohlíží skepticky. Přítomným sdělil, že od letošního dubna má české občanství. Debata se postupně stočila k aktuálním politickým a ekonomickým problémům. Některým diskutujícím film vnukl myšlenky na možnou podobnost budoucnosti současné evropské civilizace, která nejen díky ukrajinské krizi a jejímu obrazu v mainstreamových médiích, kráčí na scestí.

Václav Bláha IV, 1. 7. 2015

Šolta Nečujam Hrvatska bunja 2012 a

[1]: Česká televize – Pád Itálie
[2]: CSFD.cz – Pád Itálie
[3]: Česká televize – Lordan Zafranović
[4]: CSFD.cz – Lordan Zafranović
[5]: Vysoká škola finanční a správní – Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů
[6]: Radim Valenčík
[7]: Česká televize – Okupace ve 26 obrazech
[8]: CSFD.cz – Okupace ve 26 obrazech
[9]: Česká televize – Večerní zvony
[10]: CSFD.cz – Večerní zvony