Stratfor píše o ekonomické krizi a disentu v Rusku

Následuje překlad zprávy z webových stránek Stratforu, americké soukromé konzultační zpravodajské agentury, která popisuje ekonomickou krizi a s ní související disent v Rusku.

Shrnutí

Rusko vstupuje do druhé recese během šesti let, hospodářské a finanční těžkosti dopadají na ruský lid a regionální vlády. V dobách vážné hospodářské krize, jako byla ta v roce 1905 nebo v roce 1998, ruský lid a regionální samosprávy tradičně reagují proti federálním orgánům, rozdělují tak zemi. Lidé v Moskvě, kteří jsou u moci, si to uvědomují a tak přijímají opatření, aby se zabránilo regionálním odvetám a disentu.

Analýza

Ruská ekonomika prudce klesá více než jeden rok a řítí se do další recese. Souběh některých faktorů způsobuje tento propad – nižší ceny ropy, sankce ze strany Západu a postoj západních investorů kvůli ukrajinské krizi. To vedlo k masivnímu odlivu kapitálu v hodnotě 160 miliard amerických dolarů v roce 2014 a v roce 2015 odhadem 80 miliard dolarů, nestálý rubl tak ke konci roku 2014 ztratil 40% své hodnoty. Deficit federálního rozpočtu se za rok 2015 odhaduje na přibližně 45 miliard dolarů.

Ruský lid začíná pociťovat bolest. V březnu inflace vyletěla z necelých 7% v předchozím měsíci na téměř 17%. Podle průzkumu Levada Center uváděli Rusové zvýšení cen jako nejpalčivější problém ruské společnosti.

Růst cen potravin vzrostl ještě rychleji kvůli ruskému zákazu dovozu potravin z Evropské unie a Spojených států. Podle ministerstva zemědělství v průběhu posledních šesti měsíců v Rusku ceny zelí vzrostly o 66%, cibule o 40%, brambory o 36%, mrkev o 32% a hovězí maso o 10%. Na konci února většina ruských supermarketů oznámila dvouměsíční zmrazení cen u více než 20 společensky významných položek, včetně masa, ryb, mléka, cukru, soli, brambor, zelí a jablek. Některé regionální potravinářské řetězce, jako jsou ty v regionu Norilsk, které provozuje největší ruská těžební firma Norilsk Nickel, mají ztráty kvůli dotování cen potravin.

Problémy plodí protesty

Další oblastí nespokojenosti u ruského lidu je zavírání zdravotnických zařízení v některých regionech, jako je například Moskva, Novosibirsk a Vladivostok. V Moskvě je téměř čtvrtina lůžkových zdravotnických zařízení od listopadu zavřených, což vyvolalo v hlavním městě menší protesty.

Kromě toho ekonomický tlak ovlivňuje trh práce. Ruské ministerstvo práce odhadlo, že se v roce 2014 snížil počet pracovních míst o 154 800 a o dalších 127 000 během prvních dvou měsíců roku 2015. Podle náměstka ruského ministra práce, Sergeje Fedoroviče Velmjajkina, byla většina z propuštěných u velkých ruských firem, jako jsou Rosněfť, Rostelecom, Avtovaz a Mechel, které jsou řízené státem, nebo oligarchy. Existují zprávy, že regionech Murmansk a Zabajkalsko nebyly učitelům tři měsíce vyplaceny mzdy. Učitelé v Murmansku žádali guvernéra, aby požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o zvýšení finančních dotací. Učitelé v Zabajkalsku uspořádali tři menší pouliční protesty.

Federální vláda vyčlenila 300 milionů dolarů v dotacích pro zaměstnanost v některých ruských regionech, jako jsou Tatarstán, Altajský kraj, Samara a Tver. Tyto dotace jsou zaměřené na udržení zaměstnanosti u regionální společností, jako jsou KAMAZ, Avtovaz, AltaiVagon a Tver Carriage Works.

V březnu se napříč Ruskem objevovaly sporadické protesty. Členové komunistické strany si ve městě Stavropol vlezli do rakví na protest proti nízkým důchodům ze strany regionální vlády. V Novosibirsku zemědělci vysypali hnůj před státem řízenou banku Sberbank s transparenty „Bankéři jsou nepřátelé lidu“ a „Pryč s úvěrovým otroctvím.“

Kreml nabízí pomoc

Zhoršující se ekonomická situace v řadě regionů vedla Kreml k tomu, že svolal „sociálně-ekonomické“ schůzky mezi Putinem a mnoha regionálními lídry. Během posledních měsíců se Putin setkal s lídry oblastí Kursk, Karélie, Astrachaň, Moskva, Tula, Irkutsk, Kaliningrad a s lídry republik Severní Osetie a Chakasie.

Většina ruských regionálních vlád ke zvládnutí této ekonomické krize špatně vybavena; 63 z 83 regionálních vlád je v nebezpečí neschopnosti splácet nebo v příštích několika letech zbankrotují. Od finanční krize vletech 2008 a 2009 se zadlužení regionálních vlád zvýšilo o více než 100%. Standard and Poor’s odhaduje, že v roce 2015 dluh regionálních vlád dosáhl 103 miliard dolarů. Celkový dluh Ruska – dluhy regionálních vlád a dluhy federální vlády dohromady – je kolem 300 miliard dolarů, 14% ruského hrubého domácího produktu. Pro tak velkou zemi, jako je Rusko, je to malá částka, nicméně problém je v tom, že většina tohoto dluhu je koncentrovaná v regionech, které nemají tolik nástrojů na snižování dluhu jako federální vláda.

Kreml je znepokojen tím, že by zhoršující se ekonomická situace mohla přinutit některé regionálních lídry rozejít se s některými strategiemi federální vlády – například jak zvládat protesty, jak alokovat finanční prostředky nebo jak platit daně. Stále více nespokojená populace a lídři z byznysu a stejně tak i federální vláda – ti všichni tlačí na regionální lídry. Konkrétně – Kreml chce po regionálních vládách, aby i nadále platily mimořádně vysoké daně místo toho, aby si finanční prostředky nechaly doma. Z daní a výnosů v každém regionu jen 37% zůstane v regionech, zatímco zbytek jde federální vládě. Některé fondy – ale ne více než 20% – jsou vráceny ve formě dotací.

V reakci schválila federální vláda schválila plán na restrukturalizaci úvěrů, které si regiony pořídily z federálního rozpočtu. Kreml vyčlenil 1,6 miliard dolarů na tuto restrukturalizaci. Kromě toho se platební lhůty přesouvají z roku 2025 na rok 2034.

Při schvalování plánu ruský premiér Dmitrij Medveděv řekl: „Nemůžeme nechat členy Federace samotné při řešení.“ – kývl tak na obavy Kremlu z disentu a nestability v regionech. I bez ekonomické krize a sociálních nepokojů je pro Kreml dost těžké ovládat všech 83 ruských regionů. Kreml ví, že fragmentace a neklid může vést k vládním změnám; sám Putin přišel k moci za podobných okolností. V zájmu zachování stability svých regionů stabilní během finanční krize v roce 1998 se regionálními lídři začali rozcházet s federální politikou ohledně toho, jak zacházet s demonstranty a jak platit federální daně.

Dohled na disent

Kromě programů finanční pomoci Kreml také nastavuje způsoby, jak zakročit proti regionálním lídrům v případě disentu, nebo v případě, že by nebyli schopni kontrolovat své příslušné regiony.

30. března na Kreml napojený think-tank Nadace rozvoje občanské společnosti uveřejnil žebříček nejlepších a nejhorších regionálních lídrů. Nadace uvedla, že tento žebříček bude uveřejňovat každé čtvrtletí, Kreml tak bude mít čtvrtletní kontrolu způsobilosti regionálních lídrů.

Putin nikdy nemlčel ohledně výměny regionálních lídrů. Od začátku tohoto roku jmenoval lídry v šesti oblastech: Tatarstán, Amurská oblast, Sachalinská oblast, Jamalo-něnecký autonomní okruh, Chantymansijský autonomní okruh a Židovská autonomní oblast. Teď to vypadá, že Putin zajistil, aby všichni guvernéři a regionální lídři mohli vidět, kde stojí, a vytvořil systém schopný namířit veřejné mínění proti těm guvernérů, kteří nejednají v souladu s Putinovou politikou.

Putinovo držení moci nemusí být pro ruský lid kontroverzní. Při finanční krizi v roce 1998 podle Levada Center 71% Rusů věřilo, že udržení pořádku v zemi je důležitější než demokracie. Zajímavé je, že Levada Center nedávno uveřejnil výsledky průzkumu, podle kterého si v roce 2015 45% Rusů myslí, že tvrdé zákroky sovětského vůdce Josefa Stalin prováděné v průběhu ekonomického strádání byly oprávněné – jde o prudký nárůst z pouhých 25% v roce 2012. Proto by mohli být Rusové stále více pro tvrdé zásahy, aby země zůstala stabilní.

Amid an Economic Crisis, Russia Contains Dissent is republished with permission of Stratfor.“

Přeložil Jiří Schmied.