Obhajoba neobhajitelného aneb Perly pana Pehe

Tak se nám Pehe opět pokusil vysvětlit, proč každý, kdo poukazuje na zločiny vlád USA, je antiamerikanistou, a ne ryzím demokratem, kterému vadí porušování lidských práv bez ohledu na to, kdo se ho dopouští. A proč nejhorším zločinem současnosti je ruská anexe Krymu, která se s nějakým zanedbatelným milionem mrtvých nedá srovnávat.

Začněme Irákem. Je pravda, že neokonzervativní Bushova administrativa ospravedlnila invazi do Iráku argumenty o potřebě zničit zbraně hromadného ničení, které se nakonec nenašly. Nejspíš tedy lhala, což je neomluvitelné,“ píše Pehe (Více viz KOMENTÁŘ: O americké vině za všechno špatné v dnešním světě – Jiří Pehe). Následuje ovšem jedno velké Peheho „ale“. „Ale vždyť rezoluce OSN porušoval i ten druhý,“ dodává Pehe, aniž mu dochází, že to nijak neomlouvá americkou stranu. Pokud spolužák také rozbije okno, nic to nemění na tom, pokud jsem se stejného činu dopustil já.

Kdyby Pehe v březnu 2015 navštívil v Praze filmový festival Jeden svět a kdyby shlédl snímek Válka lží (Více viz Válka lží), zjistil by, že válka proti Iráku nebyla vedena na základě lži „nejspíš“, ale zaručeně. A že se někomu náramně hodilo, že existuje někdo, na koho lze shodit vinu. Po shlédnutí dokumentu je ovšem nabíledni, že vedení USA hledalo k válce proti Iráku záminku – a lhář-svědek se mu jednoduše hodil. Toto bychom neměli bagatelizovat. Již proto, že se nedávno skupina ukrajinských poslanců pokusila na základě zfalšované fotografie vyprovokovat USA k válce proti Rusku.

Pan Pehe zůstává ve své obhajobě Západu neotřesitelný. Používá k tomu ale velice „zajímavé“ příklady:

V iránsko-irácké válce od roku 1980 do roku 1988 bylo zabito více než jeden a půl miliónu lidí! Nevzrušuje to západní kritiky USA jen proto, že mrtví byli Arabové a Peršané?

Ano, íránsko-irácký konflikt by nás vzrušovat měl. Již pro tu roli, kterou v něm představitelé USA sehráli. Roli, o níž se pochopitelně pan Pehe nezmíní.

Musil by totiž mluvit o vojenské pomoci Iráku ze strany USA kvůli destabilizaci nového protiamerického režimu Íránu. Válka trvala 8 let a počet obětí se odhaduje na jeden milion. Amerika protestovala, když se OSN snažila odsoudit iráckou agresi. Navíc Spojené státy odstranily Irák ze seznamu „zemí, které podporují terorismus“. Není nad flexibilní seznamy fungující na bázi: „Toho odstraníme, toho dáme, pak to prohodíme, však to známe.

Právě tady bychom mohli přímo učebnicově demonstrovat dvojí metry zahraniční politiky USA. V době, kdy se dotyčný dopouští válečných zločinů, jsou ho ochotny a schopny podporovat, aby ho v době, kdy žádné zjevné nebezpečí pro okolí nepředstavuje, prohlásily za největší hrozbu. Podobné to bylo v případě Kaddáfího, který se v očích Západu zřejmě největšího zločinu dopustil v březnu 2011, kdy pohrozil, že západní země přijdou v Libyi o všechny kontrakty. Své by mohl vyprávět také Asad, který se nám pozoruhodně proměnil z „přítele“ na „padoucha“. Nikoli však proto, že dříve by býval vzorem cti – a dnes se zvrhl.

Zůstaňme však ještě chvíli v íránsko-iráckém konfliktu, na nějž se Pehe odvolává.

S lítostí musím oznámit, že při řádné obranné akci USS Vincennes byl dnes ráno nad Hormuzským průlivem sestřelen íránský letoun,“ pronesl před lety americký prezident Ronald Reagan.

Sestřelení letu Iran Air 655 však možná zapřičinilo nejen vyostření vztahů mezi USA a Islámskou republikou Írán, ale i další zločin. Jen o půl roku později se nad skotským Lockerbie po výbuchu bomby zřítil Boeing 747 americké společnosti PanAm a zahynulo 270 lidí. Tento čin byl připisován libyjskému vůdci Kaddáfímu, vše ale možná bylo trochu jinak. Mohlo jít o íránskou odvetu.

Obrázek: Íránská poštovní známka s titulkem „Katastrofální americký raketový útok proti íránské letecké lince“

Jak zjistil Newsweek: „Křižník Vincennes byl navíc v íránských výsostných vodách, což bylo jasné porušení mezinárodního práva. Vedení Pentagonu od samého počátku vědělo, že pokud celá pravda vyjde najevo, bude to znamenat měsíce ponižujících novinových titulků. Takže americké námořnictvo dělalo to, co všechna námořnictva činí po takovém hrozivém selhání: lhalo a rozdávalo medaile.“ (Více viz Americký precedent lži: Sestřelení íránského airbusu v létě 1988)

Uvědomíme-li si tyto souvislosti, přijde mi argumentace J. Pehe na vodě plovoucí: „Je ovšem také pravda, že Sadám Husajn opakovaně porušoval rezoluce RB OSN, vraždil po tisících svoje odpůrce a použil chemické zbraně proti iráckým Kurdům. Byl to dostatečný důvod k vojenskému zásahu, nebo ne?

Pehe má zřejmě na mysli operaci Anfál, při níž byly v letech 1987 a 1988 zmasakrovány desetitisíce Kurdů. Některé zprávy uvádějí až 180 000 obětí.

V souvislosti s Íránem, pokud kterýkoli vojenský či civilní představitel bude tvrdit, že Saddám dal rozkazy k použití konvenčních či speciálních zbraní, tedy chemických, pak se ctí přijmu odpovědnost,“ prohlásil Saddám Husajn (Více viz Husajn je ochoten čelit obvinění z použití chemických zbraní proti Íránu). Írán nezmínil Husajn náhodou. Tvrdil, že Anfál nebyl policejní operací, ale součástí války s Íránem a že šlo o legitimní akci vůči povstalým Kurdům, kteří se spojili s nepřátelským Íránem.

Stále se tedy točíme kolem jednoho z mnoha horkých konfliktů Studené války, kde mají krev na rukou obě velmoci, které tehdy soupeřily – tedy SSSR i USA. Pokud se budeme snažit ospravedlnit útok na Irák v roce 2003 událostmi z období studenoválečného konfliktu, připadá mi to naprosto neuvěřitelné. Navíc, bereme-li v potaz roli tehdejší vlády USA.

Pehe tvrdí, že Irák byl nestabilní již v roce 2003. Není to pravda – a lze to doložit. Nyní je Irák jednou z takzvaně zhroucených zemí. Lidé se denně musí obávat o svůj život. Bush Irák označil za „teroristickou hrozbu“, tou se ovšem stal až právě po americké invazi. Pehe se všemožně snaží bagatelizovat fakt, že existuje studie, již zveřejnili Lékaři proti jaderné válce a která popisuje, jak americká armáda nese zodpovědnost za úmrtí 1,3 milionu až dvou milionů lidí v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu, a to jen v průběhu deseti let. Něco takového podle mě bagatelizovat nejde. (Viz USA podle nové studie způsobily ve třech zemích smrt 1,3 až dvou milionů lidí)

Pehe se tímto nevědeckým přístupem, kdy zcela záměrně zamlčuje podstatné souvislosti událostí, o nichž píše, přeřazuje z kolonky politolog do kategorie ideolog. Činí se nevěrohodným, a to již delší dobu.

Foto: Americké tanky v Bagdádu, listopad 2003

Vezmeme-li v potaz, že se nám klubou různí macháčkové, putnové a šafrové, kteří by nejraději názory, které neodpovídají jejich vidění světa, cenzurovali (Více viz Past na svobodu slova), není to dobrá zpráva.

Chceme-li čelit nejrůznějším propagandám ruské strany – a že tato propaganda jede na plné obrátky, jako ta západní – varujme se zejména zkreslování historie, jakého se dopouští například pan Pehe. Tím totiž radikalizují své odpůrce mnohem více, než by to zvládla horda ruských agentů.