A spí a spí…

Motto (z písně J. Schelingera):

To se schválně dětem říká,

aby s důvěrou šli spát, klidně spát,

že se dům probouzí a ta kráska procitá

zatím spí tam dál, spí tam v růžích.

Je pro mě nesmírně skličující a deprimující, jakým způsobem je bagatelizováno nebezpečí fašizace části ukrajinské společnosti, a to jak v českém mainstreamu, tak v západních médiích.

Jsme ujišťováni, že toto nebezpečí je toliko výplodem ruské (jak jinak než lživé) propagandy. Že prý žádný fašismus na Ukrajině není (oprašování kultu Bandery je bráno jako projev národního cítění a o jeho válečných zločinech se mlčí), a pokud nějaké projevy fašismu na Ukrajině média připustí, potom ihned přispěchají s dovětkem, že přece zvítězila „proevropská demokratická vláda“. A tak máme na Ukrajině demokracii (až na nepatrnou kosmetickou vadu, že opozice je tvrdě umlčována a národnostní a náboženské menšiny se cítí právem ohroženy), proevropskou vládu (až na tu drobnost, že v ní zůstala tvář Jaceňuka, který je spjat s vládou předchozí, nelegitimní – a možná protiústavní) a „téměř žádný fašismus“ (až na bojůvky Pravého sektoru, které nabírají na intenzitě).

Třetí výbor Valného shromáždění OSN schválil 21. 11. 2014 Ruskem navrženou rezoluci, která vyzývá země světa, aby podnikly efektivnější opatření v boji proti heroizaci nacismu a jiným formám rasové diskriminace, xenofobie a netolerantnosti.

USA, Kanada a Ukrajina byly jediné země, které hlasovaly proti rezoluci, delegace členských zemí EU se zdržely hlasování. Rezoluce byla schválena 115 hlasy, 3 hlasy byly proti a 55 zemí nehlasovalo.

Tato rezoluce mimo jiné odsuzovala pokusy očistit nacistické kolaboranty s tím, že jsou líčeni jako bojovníci nacionalistických hnutí odporu.

Je poměrně tristní, že se najdou významné hlasy, které relativizují fašistický a nacistický teror – a které se k němu staví (eufemisticky řečeno) velmi liknavě.

Jak se asi mohou cítit židovští občané na Ukrajině?

Byl to hrdina (Bandera), který bojoval za svobodnou a nezávislou Ukrajinu. Naši národní hrdinové byli v časech Sovětského svazu zakázáni, nesměli jsme je ani znát. Teď už je ale můžeme oslavovat a budeme bojovat za svobodu země až do konce,“ prohlásila například Kyjevanka, Nadia Balakinová.


Foto: Stepan Bandera

Servítky si rozhodně nebere ani předseda Rady národní bezpečnosti a obrany (SNBO) Oleksandr Turčynov. „Na Silvestra, kdy celý národ cítil jednotu, kanál Inter tradičně vystupoval proti ukrajinskému státu, umožnil vystoupit ve vysílání lidem, kteří se posmívají naši zemi, podporují teroristy a vítají ztrátu Krymu a Donbasu.

Tato rétorika je klasickým příkladem doktríny, že je proti nám, kdo není s námi – a že toho, kdo je proti nám, je třeba zničit. Takovéto jednání nemá s demokracií společného vůbec nic.

S kým že tedy máme tu čest?

Přesně před týdnem mě mluvčí ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov zbavil práva vystoupit z parlamentní tribuny jakožto představitelku opoziční frakce Strany regionů. A to jen proto, že jsem prohlásila, že „moc, která posílá armádu bombardovat mírumilovná města, je zločinná“. Následně dal velkodušně možnost parlamentním radikálům vyjádřit výzvu k vystřílení opozice… Od svých kolegů slýchám každodenně o mlácení jejich asistentů, o prohlídkách v podnicích jejich stoupenců, o hrozbách a také o útocích na jejich životy, zdraví a majetek. Ukrajinský informační prostor je takřka kompletně vyčištěn od takových informací a obyčejní Ukrajinci nemají sebemenší tušení, že se na Ukrajině odehrává zločinný boj s opozicí, že je všemožně potlačováno ústavní právo na svobodu.“ (Jelena Bondarenková, 10. 9. 2014 – více viz Další ukrajinské volání po spravedlnosti).

Turčynov je člověk, který vytváří mýtus, že Ukrajina je napadena svým agresivním sousedem, jemuž je třeba vyhlásit válku.

Je to válka proti naší zemi ze strany Ruské federace, a to jak na východě, tak na jihu Ukrajiny. Snaží se zcela destabilizovat situaci.“ (Více viz Rusko proti nám vede válku, tvrdí ukrajinský prezident Turčynov).

Jedná se o politika, který podporuje kurs válečné ekonomiky (kde jen jsme se s tím již ve třicátých letech setkali?) – tedy politika, jenž se ekonomické problémy země snaží vyřešit zbrojením – a který stupňuje své požadavky tak, aby nemohly být splněny – a vše směřovalo ke konfliktu. „Bez ohledu na ekonomické problémy musíme vytvořit nejsilnější armádu Evropy. Nemáme jiné východisko.

Všichni milovníci paralel k situaci před vypuknutím druhé světové války tak mají o čem přemýšlet.

Bohužel zde chybí dítě, které včas vyhrkne, že císař je nahý. Že symboly hákových křížů na helmách příslušníků některých praporů, nacistické propriety pochodujících bojůvek, potlačování opozice a stav, kdy se máme mít na pozoru před těmi, kdo „umožnili vystoupit ve vysílání lidem, kteří se posmívají naši zemi, podporují teroristy a vítají ztrátu Krymu a Donbasu,“ obnažují něco, co by nás mělo děsit.

Místo toho se ale tváříme, že zmíněné hrozby žádnými hrozbami nejsou. Že atmosféra strachu je pouze projevem sebeuvědomění. Sice jsme měli tisíc příležitostí, jak nebezpečí uhasit v samém zárodku, místo toho ovšem přihlížíme, jak se rozněcuje.

Nevyšetřujeme oděský masakr, nevyšetřujeme události, které předcházely referendům na Krymu, nepátráme po válečných zločinech poté, co pozorovatelé OBSE upozornili na hromadné hroby. Jsme k těmto charakteristikám – které bychom našli například ve Francově Španělsku – slepí a hluší.

Je krajně nebezpečné, že vytváříme obraz něčeho, co nemá oporu ve faktech. Podporujeme hlasy, které nás utvrzují v mystifikaci, že Ukrajina není rozpolcena občanskou válkou, ale že je napadena sousedním „agresorem“. A že je třeba tohoto agresora porazit. Nepotřebujeme důkazy. Nežádáme od médií, aby nám netajila, co je podstatné. Shánění důkazů o projevech, které můžeme označit za fašistické, se v dnešní době nenosí. Není to žádoucí. Dáváme si pozor, aby nikde takové projevy nebyly zadokumentovány – a aby ti, kdo na ně upozorňují, byli zesměšněni či abychom je rovnou odvolali z jejich funkcí.

Tento stav připomíná zakleté království, kde všichni tvrdě usnuli.

Je to velice špatná zpráva. Pro mír, pro demokracii – a v neposlední řadě pro všechny, kdo věřili, že černohnědá hydra přišla o všechny své hlavy.

Odkazy
Levá perspektiva – Situace na Ukrajině – útoky proti Židům, válečný veterán surově zbit neonacisty
Parlamentní listy – V Kyjevě proběhl hlasitý pochod s hořícími pochodněmi. A poslanec ČSSD píše: Stropnický se asi zbláznil
Echo24 – Ukrajinští vojáci měli na helmách nacistické symboly
Břetislav Olšer – „Likviduj Židy, Poláky, komunisty, nič je bez milosrdenství…”