Svoboda pro každý bič

Ve své poslední stati jsem uvedl: Problémem dneška jsou mimo jiné chystané ratifikace smluv CETA, TTIP, TPP. Jsou problémem hlavně ve vztahu k ochraně životního prostředí, lidského zdraví – ale i ve vztahu k demokratickým principům jako takovým. Není totiž možné rozvíjet demokracii, když si někdo pomocí arbitráží bude diktovat, který zákon projde – a který v žádném případě schválen nebude. O to více je pak třeba nutno hrát na takzvanou „národní strunu“ a hledat zástupné viníky (viz Jak (ne)vypadá antisemitismus).

Jako zástupné viníky jsem jmenoval různé „zaručené ismy“ – anticiganismus, antiislamismus a antisemitismus. Přidat bych mohl ale ještě jeden – antiputinismus.

Společnost, kde mainstreamová média prokazatelně tíhnou k neobjektivní propagandě, je na tom špatně. Už proto, že na své spoluobčany klamavými zprávami klade břímě spoluviny za rozhodnutí, jež mohou být (nejen) pro ni fatální. Vychovává je k pokřivenosti. Vybičované emoce nadřazuje racionálnímu úsudku, dogma staví nad pravdu. Příklad takového chování mainstreamu včetně veřejnoprávní televize jsem popsal v následujícím článku: Pozor, jede propaganda.

Jak ale charakterizovat stav společnosti, v níž se proti mainstreamu formují šiky od mainstreamu odpadlé, které se tváří jako nezávislé – a které přitom jen prohlubují krizi výše rozvedenou?
Kdepak Amerika. Česká republika je zemí neomezených možností.

Abychom pojem „svoboda“/ „svobodný“ skutečně zprofanovali až do morku kosti, vzniklo Svobodné Fórum.

Čekal bych, že se tento portál aspoň pokusí čelit čím dál masivnějšímu proudu, který veškerou kritiku západní politiky vůči konfliktu na Ukrajině a vůči Rusku vydává za kremelskou propagandu – a nejraději by ji postavil mimo zákon. Tento proud je čím dál dravější – a unáší zbytky demokratické diskuse, která v našich luzích a hájích ještě nesměle vykukuje.

Ale kdež – „Svobodné Fórum“ se rozhodlo v poturčenosti mainstreamová média ještě trumfnout.

Stačí si projít výmluvné tituly tohoto „alternativního“ média: Co můžeme čekat od Ruska? Lež a cynismus (Luboš Dobrovský, 21. 2. 2015). Autor si pro jistotu na otázku v nadpise hned na tom samém místě odpoví, aby náhodou otázka nezaváděla k jinému závěru než tomu „jedině správnému“. Věra Tydlitátová zase v článku: Jsme ve studené občanské válce (20. 2. 2015) proti sobě staví „naše ušlechtilé hodnoty západní“ proti těm východním, „barbarským“: „Tím katalyzátorem je příval ruské, rozuměj putinovské, propagandy, která dříve nenápadně, ale nyní již otevřeně vyvolává nacionalistické vášně a barvotiskové vzpomínky na předlistopadový sovětizovaný ráj, útočí na tradiční hodnoty naší svobodné, tolerantní, ale také zlenivělé evropské společnosti.“ Škoda že autorka nerozvinula, v čem je asociální politika fiskálního paktu v Evropské unii svobodná či tolerantní. Kdyby se jí to povedlo, jsem přesvědčen, že by to byl mnohem podařenější kus, než když mág Copperfield nechá zmizet kupříkladu železniční vagón. Na mizení věcí a finančních zdrojů jsme totiž v naší zemi zvyklí jako na dýchání vzduchu.

Aleš Rozehnal (Jak chápat objektivitu ve vztahu k rusko-ukrajinské krizi, Svobodné Fórum, 21. 2. 2015) se jal hájit právo České televize „trošičku“ realitu pozměnit a přibarvit: „Pouhá prezentace názorů zainteresovaných stran by v tomto případě skutečně vedla k nevyváženosti, protože by byly jako rovnocenné prezentovány postoje toho, kdo právo porušil, i oběti takového porušení. Takový závěr je však nepřijatelný, protože by vedl k pošlapání hodnot, na kterých stojí naše společnost.
A. Portmann by jistě zatleskal. Je to právě on, kdo se přimlouvá za nějakou tu „drobnou lež“, jen když prospěje v udržování „toho správného kultu“, jakkoli již poněkud muzejního.

Panu Rozehnalovi zcela nezáleží na něčem tak ohavném a podružném, jako jsou fakta. Je pravdou, že pokud bychom se jich drželi, asi bychom se ocitli v rozporu s „hodnotami, na nichž stojí naše společnost“.

Aby byl zástup tvořící „Svobodné Fórum“ kompletní, nemohou zde chybět ani putinobijec Šafr a Nečasův exporadce přes lidská práva, Roman Joch, který by mohl dále rozvíjet svou „bohulibou“ představu ochrany „našich hodnot“ před „zločinnými demonstranty“, do nichž by v případě výtržností neváhal pálit.

Jenom marně pátrám, jak se do motta Svobodného Fóra dostal citát T. G. Masaryka: „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty“? I když, může-li se Šinágl, který šel bránit DSSS, na svém webu odvolávat na K. H. Borovského a prezentovat se jako „Hlas demokracie“, pak již opravdu „nic není nemožné“.

Pokud bychom si mysleli, že nás již nic nepřekvapí, doporučuji odpověď A. Tolčinského na velmi sugestivní a obsáhlý dotaz:

Někdejší vládní zmocněnec pro americký radar v Česku Tomáš Klvaňa píše dokonce o výrazném vlivu ruské propagandy u nás a tvrdí, že jí dávají prostor i „bojácná“ veřejnoprávní média a celá země se odchyluje od západní orientace, což je prý politikům buď jedno, anebo se na tom přímo podílejí. Pokud podle Klvani česká občanská společnost postupnou rusifikaci nezvrátí, pak amen s námi… Co o tom soudíte? Je nutné omezit svobodu slova v zájmu „obrany před ruskou propagandou“?

Komentátor Českého rozhlasu, Alexander Tolčinský, odpovídá: „Domnívám se, že to bude nezbytně nutné. Ruská média také vysílají do Česka a Moskva tu má své stoupence. Viz nedávné vstoupení Jana Petránka o oprávnění anexe Krymu, nebo Jiřího Vyvadila, který své neznalosti nahrazoval vulgárním chováním k moderátorce ČT.“ (Parlamentní listy, 23. 2. 2015)

Jistě, Petránka hodíme do stejného koše s Vyvadilem. A vůbec, hodíme tam každého, kdo nezastává fanatický kurs prezentovaný ve Státech například Mc Cainem. Není přece nad „hodnoty“, které vedou k bezprecedentním válkám bez mandátu OSN – a které pomáhají zorat půdu pro brázdy fundamentalismu, terorismu a nenávisti.

Možná se v našem „šípkovém království“, kde pomalu ale jistě svobodný diskurs usíná věčným spánkem, ještě objeví někdo, kdo pojmy jako svoboda, demokracie a hodnoty probudí k jejich původnímu významu. Zatím ale o nějakém procitání příliš mluvit nemůžeme.